POJISTENEC.CZ
pro ty, kteří chtějí znát

Výše státních příspěvků

4. února 2012
Porovnání státní spoluúčasti, tj. na první pohled zcela rutinní záležitost, mně implikuje naléhavou otázku."Není snad ohrožen start důchodového spoření?" Vždyť nikdo neví, respektive zákon č. 426/2011 Sb. to nestanovuje, kolik se bude ve II. pilíři spořit.

Cílem článku je porovnat výši státních příspěvků u produktů spoření na penzi a u stavebního spoření, tj. jde o:
II. pilíř - důchodové spoření,
III. - doplňkové penzijní připojištění,
stavební spoření.

Na první pohled jednoduchý úkol se zadrhl hned u důchodového spoření. V zákoně 426/2011 Sb., o důchodovém spoření jsem nenašel ani zmínku o výši příspěvků klienta a o výši státní spoluúčasti. Ani ve zmocňovacích ustanoveních v § 110 zákona jsem nenašel žádné oprávnění na to, aby výši příspěvků mohlo stanovit v budoucnu nějakou vyhláškou MPSV nebo aby se výše příspěvků dala stanovit nařízením vlády.

Pozn.: Zmocňovací oprávnění ČNB jsem nezkoumal, to nemůže být její pravomoc.
Tento problém se týká jen důchodového spoření, v zákoně o doplňkovém penzijním spoření je výše spoluúčasti státu v závislosti na výši příspěvků klienta explicitně stanovena.

Přesto je asi vše v pořádku. Výši příspěvku klienta a státu má řešit zákon o pojistném na důchodové spoření. Nebo na sociální zabezpečení pokud by došlo v předchozí větě k definiční chybě.

Také informace na webech MPSV nebo MF jsou zastaralé nebo chybí. Za zastaralou pokládám např. kalkulaci MF o vyvedení 5 % ze sociálního pojištění.
V porovnání tedy musíme vyjít z obecně publikovaných a uznávaných čísel, tj. 2 % z platu bude přispívat klient ze svého a stát mu na účet převede 3 procentní body ze sociálního pojištění.
Toto může platit pouze u zaměstnanců, OSVČ mají zřejmě smůlu a budou se muset spokojit jen s penzijním připojištěním.

A další nepříznivý poznatek jsem si odnesl při hledání na netu, a to naprostý definiční chaos, který na jednotlivých webech a v inzerci produktů vládne. Termíny penzijní spoření, důchodové spoření, důchodové připojištění, penzijní připojištění atp. jsou velmi často používány zcela náhodně a tím i špatně. Ostatně z těchto čtyř uvedených příkladů jsou správné jen dva. Důchodové spoření a (doplňkové) penzijní připojištění.

Vraťme se však k cíli tohoto textu.
Následující tabulka uvádí přehled příspěvků klienta a státu pro případy optimálního zhodnocení vzhledem k příspěvku klienta.

	příspěvek klienta měsíčně	příspěvek státu v Kč	příspěvek státu v % vzhledem k příspěvku klienta
důchodové spoření	500 (pro příjem 25 000 Kč)	750	150 % (12 %)
penzijní připojištění	1000	230	23 % (+ daňové zvýhodnění)
stavební spoření	1667	167	10 %

Jak tato čísla interpretovat?
Případy penzijního připojištění a stavebního spoření jsou jasné s tím, že u penzijního připojištění jde opravdu o ten optimální příklad. Při nižších vkladech klienta bude státní příspěvek nižší, a to i v relativním procentním vyjádření. Přehled státních příspěvků je uveden v § 14 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním připojištění.
Nebo jinak řečeno, těch 230 Kč, respektive 167 Kč, klient opravdu získá a při závěrečném vyúčtování se mu tyto peníze objeví na účtu.

U důchodového spoření je to jinak a těch 750 Kč měsíčně lze považovat vlastně jen za půjčku, kterou má fond za úkol zhodnotit.
Stát si své příspěvky vezme při odchodu klienta do důchodu zase zpět a klientovi mu z nich zůstane snad jen jejich část a určitě výnosy z nich.
Je to samozřejmě jen obrazně vyjádřený důsledek toho, že se klientovi fondu ve II. pilíři bude krátit penze vyplácená z průběžně financovaného důchodového systému. Z konečného účtu klienta tyto vklady státu samozřejmě nezmizí a budou převedeny na komerční důchodové životní pojištění.
Pokud celý mechanismus II. pilíře takto chápeme, pak se těch 150 % rázem sníží, a to na hodnotu průměrných výnosů fondu, která bude absolutně zvýšena o efekt složeného úročení.

Příklad
Průměrné výnosy fondu budou 3 % ročně a klient bude šetřit 30 let.
Pak přepočtený roční výnos bude 100*1,03³⁰/30 = 8 %
Skutečný příspěvek státu je pouhých 8 % ročně (přibližně 0,7 % p.m.).
Vyjádřeno v Kč, nepůjde o 9 000 Kč ročně, ale jen o 720 Kč, tj. měsíčně o 60 Kč.
A těch 60 Kč měsíčně představuje vzhledem k příspěvku klienta 12 %.

Pozn.: 12 % berme jen jako jakési směrné číslo. Jak z výpočtu vyplývá, jeho hodnota bude silně záviset od schopnosti fondu vykazovat zisk. A nepůjde tady o přímou úměru. Třeba asi nereálných 6 % výnosu bude de facto znamenat výnos 19 % p.a. a měsíčně půjde o 144 Kč, tj. o 28 % měsíčního zisku vztaženého relativně k měsíčnímu vkladu klienta.
To reálnější číslo uvedené v tabulce krásně ukazuje, proč je penzijní připojištění v konečném zúčtování přínosu pro klientovu penzi výhodnější, než státem protlačované důchodové spoření.
Za prvé má vlastně vyšší příspěvek a také vklad klienta je vyšší. Navíc všechny ty současné kalkulačky penzí z penzijního připojištění pracují s dobou výplaty penze v délce 10 let.

V Kalkulačce MPSV k důchodové reformě toto číslo nenajdete.
Pro muže ročník 1975, který by spořil 30 let při průměrném platu 25 000 Kč (tomu odpovídá příspěvek klienta ve výši 500 Kč - viz náš příklad) vychází:
Státní důchod bez účasti na II. pilíři je 12 372 Kč
Redukovaný státní důchod je 11 163 Kč
Penze z 3 % účasti státu je po dobu 20 let rovna 1 279 Kč
Penze z 2 % účasti klienta je po dobu 20 let rovna 853 Kč.
Po 30letém spoření ve II. pilíři a odkládání 500 Kč měsíčně bude mít klient místo důchodu 12 372 Kč měsíční příjem (po dobu 20 let) ve výši 13 295 Kč.
Zisk je 923 Kč měsíčně, a to jen po dobu 20 let. Po nich výplata 1279+853=2132 Kč skončí a zůstane pouze státní důchod ve výši 11 163 Kč.
Ovšem to již bude klientovi 86 let.

Co s tím
Vychází mně, že nejvýhodnější z hlediska absolutní výše státní podpory je současné penzijní připojištění. Navíc se absolutní částka ještě zvýší o zisk z daňového vyrovnání.

Stavební spoření trochu zaostává, má však jiné výhody. Pokud se nebavíme o jeho využití pro stavební účely, ale jde zde jen o spoření, pak je to zejména krátká doba, po kterou jsou našetřené peníze vázány na účet. To dává možnost převedení zůstatku na lépe úročené termínované vklady.

Stát by měl asi doplnit údaje o vkladu klienta a o své spoluúčasti do zákona o důchodovém spoření. Také by se měl asi zamyslet nad tím, zda by nebylo vhodné, alespoň variantně a na přání klienta, snížit dobu vyplácení penze na 10 let.
Vysvětlení doby vyplácení penze viz článek Porovnání důchodového spoření a doplňkového penzijního připojištění

POJISTENEC.CZ
pro ty, kteří chtějí znát