8. října 2009 Zajistit se na stáří, pojistit se pro případ výpadku příjmů, mít dostatek prostředků pro neočekávaný výhodný nákup. Kdo by toto nechtěl a nepotřeboval. Ale jak na to, když příjmy v podstatě kopírují výdaje? Nabízím vám jednoduchou esej, či spíše zamyšlení nad tím, JAK NA TO?
Esej to ale nejspíše nebude. Podle slovníku cizích slov je esej „úvaha duchaplně pojednávající o filozofických, kulturních nebo společenských otázkách“. S tou duchaplností bych ale šetřil. Na to jsou jiné kapacity.
Jak tedy zbohatnout?
Na toto téma bylo vydáno mnoho knih. Sám jsem si kdysi jednu koupil. Jmenovala se Myšlením k bohatství od Napoleona Hilla. Zmiňuji ji také v textu Síla podvědomí.
Reálný a snadno použitelný návod jak zbohatnout od ní a ani od žádné podobné ale nečekejme. Pravděpodobně zbohatli jen jejich autoři a nakladatelé, protože jejich knihy byly většinou bestsellery. A že mají ohromný čtenářský úspěch dokazuje i Google. Odkazy na pana Hilla jdou do statisíců.
Jediný návod, který lze aplikovat, a který je současně tím jediným možným způsobem jak myšlením zbohatnout, je skryt. Není explicitně vysloven. Ale může jej nastartovat právě naše podvědomí. Hill radí myslet každý den na to, kolik potřebuji peněz a na co. Pokud to někdo opravdu udělá podle jeho návodu a sepíše si svoji modlitbičku, kterou si bude před spaním odříkávat, může se dostat do stavu, kdy začne (podvědomě) jednat. Kdy začne aktivně pracovat na splnění svého snu. To by nebyl špatný výsledek.
Ale dobrý výsledek bude, pokud začne jednat vědomě a cíleně. Třeba na základě této úvahy.
V žádném případě nečekejme na řešení, která zjevuje Hill. Nikdo (ani Sazka) nepřijde a nedá nám peníze zadarmo. A pokud možno, zrovna v poslední den, kdy je můžeme pro splnění našeho snu použít. A proč taky, vždyť ani nebude vědět, že je potřebujeme.
Vychází mi, že „bohatnutí“ je náročná činnost, na kterou je třeba být dobře připraven. Je nutné zvolit si způsob a metody a o nich vědět vše. Je nutné být aktivní. Je nutné být zdravě sebevědomý a věřit si. Věřit svým tipům. A na druhé straně neriskovat příliš. Nesmí se hrát vabank a pak ztratit všechno. Je nutné být trpělivý. Bez těchto atributů zůstane na hraní jen druhá liga.
Tou druhou ligou myslím konzervativní investování. Dlouhodobé investování po troškách, jehož výsledkem je jakýsi balíček peněz. Docházím k názoru, že dlouhodobá investice do finančních produktů (typicky důchodové připojištění), jejichž plody lze užívat někdy za 30 let, je ten nejméně efektivní způsob, jaký lze použít. Vždyť takto investujeme do něčeho, co stále ztrácí svoji hodnotu. Nynější poctivá tisícovka za těch 30 let ztratí nejméně polovinu, ale spíše dvě třetiny své kupní síly.
Ale díky alespoň za to. I ta druhá liga je nějaká aktivita. A bude to alespoň nějaké přilepšení k důchodu.
Proč zbohatnout?
Tuto otázku je nutno chápat ve smyslu proč šetřit, vždyť za těch 30 let bude, pokud se lidstvo samo nezničí, ráj na Zemi.
Těmito úvahy není důležité se zabývat. Ty přenechejme sektám a blouznivcům všeho druhu. Protože jsou mimo sféru našeho vlivu. Jsou to možná oprávněné úvahy, ale třeba s inflací jsme si žít zvykli. A nebojíme se ji. A přitom je snad ještě horší, protože je reálná a všude přítomná.
Navrhuji nezabývat se v myšlenkách situacemi, kdy přijde zase nějaký ideový a utopický vůdce a všechno nám sebere. Nebo kdy v čele všeho dění bude jen násilí a zmar a kdy jedinou hodnotou bude kus chleba a voda. Vyjděme z proběhlých šedesát let relativně klidného vývoje a z urovnání hodnotových vztahů jak v Evropě, tak i u nás a vsaďme na to, že ta šedesátka není konečné číslo.
A s tím rájem na Zemi je to stejné, i když by jeho důsledky byly pro nás výrazně příjemnější. V tomto případě bychom zřejmě nebrečeli.
Jak na to?
Tady bych si dovolil rozlišovat dvě kategorie. Dlouhodobá investice v kategorii první liga a krátkodobá investice.
V té dlouhodobé je nutné investovat do statků, které čas neznehodnocuje. Nebo ještě lépe naopak jejich hodnotu zvyšuje. To jsou hlavně nemovitosti všeho druhu, ale také starožitnosti, obrazy a třeba i víno. O diamantech jako investiční komoditě bylo napsáno několik protichůdných analýz, na ně bych raději nevsázel a zlato musí mít také své hranice.
Jediný problém je likvidita. Vytahovat se, že mám doma sbírku starých knih je pěkné. Ale prodám ji, kdykoliv budu potřebovat? A za kolik?
Ale nemovitostí bych se nebál. Za nějakých 20 – 30 let bude prodejná, dnes třeba bezcenná, snad každá mez.
Krátkodobé investice mají svůj obrovský význam a mají hned dvojí efekt. Za prvé mohou zajistit startovací kapitál a za druhé mohou, pokud jsou vhodně použity, skokově zvyšovat naše jmění.
Mezi ně bych řadil např. stavební spoření, termínované vklady, podílové fondy a zejména akcie.
Kde na to vzít?
Kdepaktěm co mají se to bohatne. Ale co já, když nic nemám?
Nic se neděje. Jste zaměstnaní a máte před sebou perspektivu deseti nebo třeba i 30 let. Vše se dá dohnat. A řešení bylo naznačeno již v předešlém odstavci.
Začneme konzervativně, třeba se stavebním spořením. A pokud by zbylo pár stovek, tak třeba i s fondy. Se stavebním spořením se za 6 let dostanete k nějakým 150 000 Kč a i z těch fondů něco kápne. A to již je suma, se kterou se dá pracovat.
Navíc se toto kolo dá neustále opakovat. I v kombinaci s krátkodobou investicí.
A co dál?
Dál je to, to nejtěžší. To jsou ty krátkodobé investice všeho druhu.
Tady jsou nutné znalosti, sledování trhu a trendů. Je dobré znát teorii a finanční mechanismy. Je nutné sledovat nabídky. Pak se vám může stát z investování koníček. A současně zajímavá a finančně efektivní zábava.
Ale také již máme kapitál na nákup nějaké movité dlouhodobé prvoligové investice. Jde o relativně levné nákupy, ale o to větší vyžadují znalosti.
Ale pokud na to z jakýchkoliv důvodů nemáme, nevadí. Ony se ty znalosti dají i pronajmout. A investovat lze v rámci nějaké investiční skupiny.
Zbývá ochota postoupit riziko, diverzifikovat prostředky, držet širší portfolio. A naše investorská hvězda bude stoupat vzhůru.
Dostaneme se tak k prostředkům, které nám umožní již zajímavou dlouhodobou investici v první lize. Ale ta již vyžaduje opravdu rozvahu, znalosti a odhad trhu. Naletět v této etapě by hodně bolelo.
Nákup nemovitosti jako investice na hypotéku
To je zvláštní kategorie, která vyžaduje speciální kapitolu. Otázek je dost.
Za nejdůležitější lze chápat skutečnost, že nákup jakékoliv nemovitosti lze považovat za tu nejefektivnější investici. I ta poslední zahrada bude časem nutně silně atraktivní.
Ale kupovat ji na hypotéku? Vyplatí se to? Vždyť zaplatím nejméně dvakrát tolik, kolik jsem si půjčil. A jaká bude prodejní cena?
To vše jsou otázky, které je nutné, v rámci možností, precizně kalkulovat.
Pokud by cena nemovitosti měla stoupat každý rok o 5 %, zdvojnásobí se její cena až za patnáct let. U 3 % růstu je těch let potřeba celkem dvacet pět. A k tomu je nutné připočítat náklady na údržbu. Na druhou stranu mohou být lokality, kde ten dvojnásobný nárůst cen může proběhnout během několika málo let. A také bych odhadl, že výrazně razantnější bude nárůst cen pozemků.
Tolik na straně budoucích příjmů. Ale jak je to s výdaji?
Pokud úvěr zaplatí nájemce, je to nepochybně výhodné, ale i vlastní bydlení má svoji vyčíslitelnou hodnotu. I tu je možné do finanční rozvahy zakalkulovat.
Jednoznačné, obecně platné a předem dané doporučení nelze u hypotečních úvěrů vyslovit. Nevýhodné budou samozřejmě vysoké a dlouhodobé úvěry. A téměř bez problému budou nepochybně investice do pozemků.
Kdy začít?
Co nejdříve, ale určitě kdykoliv. Oboje má své výhody a nevýhody.
Nevýhoda mládí (co se týče investování) je reálné nebezpečí inflace u finančních investic. Na druhou stranu má mnohem více času získat prostředky i na náročnější investice do nemovitostí.
Starší investoři možná nemovitosti nemusí stihnout, ale zato jejich finanční investice časem tolik neztratí. Ti i s tou druhou investiční ligou udělají terno.
Je čas se rozhodnout
A právě nyní. Snad tento článek pomohl najít poslední argumenty. Snad přesvědčil, že není čeho se bát. Ostatně celý program, lze kdykoliv přerušit nebo dokonce ukončit. A pokud nebudeme investovat při životním pojištění, tak i zcela beze ztrát na vlastních vložených prostředcích.