25. ledna 2011 Tomáš Prouza na webu penize.cz tvrdí:
Největším rizikem dnešní debaty o důchodové reformě je fetiš garantovaných fondů. Garance jsou ale velmi drahé – a pokud stát půjde tou cestou, jakou zatím naznačuje (tedy bojíš-li se o své peníze, ukládej je do konzervativního fondu), spáchá na svých občanech brutální zločin.
Myslím, že jde o velmi kontroverzní vyjádření. Prouza má samozřejmě pravdu v tom, že konzervativní fondy ve spojení s kratším obdobím spoření (20 let) dobrou penzi nezaručí. A na tomto webu jsem to několikrát dokladoval. 3 % výnosu je opravdu málo.
Je to však cesta do pekel nebo dokonce brutální zločin?
Toto tvrdit může jen ten, kdo v nekonzervativním investování zaručí vyšší výnosy. A to konzervativní investování nekončí na 3 %. Je nutné započítat také státní příspěvek. Nebo uvažovat třeba s termínovanými vklady. A to jsme hned na 5 %.
A teď prosím s plnou vážností tvrdím, že vyšší výnosy nemůže dlouhodobě zaručit ani Bůh. Vždy tady bude nebezpečí výkyvů trhu, lokálních nebo dokonce globálních otřesů, osobních chyb nebo podvodů. Ostatně toto investování se také někdy nazývá rizikové investování.
Konzervativní fond je špatné řešení, ale při dosti pravděpodobné konstelaci může být, ve srovnání s těmi odvážnými, jasnou hvězdou.
Já osobně si myslím, že je naopak za fetiš vydáváno to plánované a dokonce státem přikázané investování v ničím neomezovaných (nebo jen velmi opatrně omezovaných) soukromých penzijních fondech. Ani zdaleka nejsou všemocné a zisk s jistotou zaručí, a to dokonce ze zákona, jen jejich správcům.
Jistou ochranou je nepochybně investování podle životního cyklu. Tedy postupný přechod k méně rizikovým produktům. Ale to může být také již pozdě.
Buďme smířlivý a připusťme, že oba extrémy nejsou dobře. Ale každý ať má právo volby. Mě se to již netýká, ale přistoupit dlouhodobě na velké, respektive zbytečné riziko nikomu nedoporučuji.
A ještě něco mně trochu vadí. Samozřejmě, že personální obsazení Bezděkovi komise.
Ale také útoky na produkty, které by (tolik) nesypaly peníze do soukromých kapes.
Tomáš Prouza má nepochybně právo se vyjádřit, nicméně je třeba jeho názor konfrontovat s tím, na které straně personálně stojí. Myslím, že převažuje Partners Investiční. A zde bych ocenil spíše věcné, než citové argumenty.